Strategický plán obce

Pro období 2015-2025

Úvod

Strategický plán rozvoje obce Dobroslavice je střednědobý dokument určující hlavní směry rozvoje obce pro období 2015 až 2025. Jeho cílem je vytyčit priority, které budou pro rozvoj obce největším přínosem. Hlavní přínos strategického plánování spočívá v tom, že pomáhá jasně si uvědomit žádoucí směry dlouhodobého vývoje. Dále soustřeďuje úsilí a zdroje na řešení klíčových problémů. Ukazuje, jak se připravit na budoucí vývoj vnějších podmínek, jak minimalizovat negativní dopad hrozeb a maximálně zužitkovat příležitosti, jež se mohou v budoucnosti objevit a vytváří základ pro rozhodování o prioritách obce.

Dokument bude sloužit jako podklad při rozhodování zastupitelstva a rady obce týkající se rozvoje Dobroslavic. Jde o materiál otevřený, který je možno na základě dalších poznatků a postupem času adaptovat. Úprava strategického plánu se obvykle děje v závislosti na průběhu a výsledcích realizace, na vývoji situace v obci a na změnách ve vnějším prostředí.

Při zpracování Strategického plánu rozvoje obce Dobroslavice byl zohledněn Územní plán obce Dobroslavice z roku 2014, Strategie komunitně vedeného místního rozvoje území Místní akční skupiny Hlučínsko na období 2014- 2020, jež zahrnuje všechny důležité oblasti rozvoje.

Podkladem pro zpracování Strategického plánu rozvoje obce Dobroslavice byly koncepční materiály obce, projekty vypracované v předchozích letech, názory zastupitelů obce a názory 106 občanů, jež byly zpracovány na základě dotazníkového šetření uskutečněného během 9-2015.

Metodika a struktura

Podstatou strategického plánu je strategická vize, která vymezuje podobu obce v časovém horizontu. Jde o žádoucí cílový stav, sdílenou představu o tom, jak má obec v budoucnosti vypadat.

Základní informace o obci jsou uvedeny v profilu. Následná situační analýza mapuje vývoj a aktuální stav konkrétních oblastí života. SWOT analýza je v přehledné podobě shrnutí silných a slabých stránek obce, stejně jako příležitostí rozvoje a hrozeb, jež tento rozvoj obce omezují. Další kapitola stanovuje seznam základních strategických priorit a cílů ve střednědobém horizontu, který byl volen s ohledem na reálné možnosti obce a vnitřně dále dělen na cíle s nejvyšší, střední a nízkou prioritou.

Vize

Obec Dobroslavice si chce i nadále zachovat svůj vesnický charakter, chce zůstat místem příjemným pro život, práci i odpočinek, dále chce přispět k lepšímu vzájemnému sepětí občanů mezi sebou i k sounáležitosti s vlastní obcí, a to skrze podporu aktivního spolkového života, tradic i občanských aktivit.

Profil obce, analýza současného stavu

Dobroslavice se nachází v Moravskoslezském kraji České republiky, leží na náhorní plošině, výběžku vrchoviny Hrubého Jeseníku ve výšce 360 m. n. m. a zčásti v údolní nivě řeky Opavy v nadmořské výšce 240 m. n. m., katastr obce má rozlohu 723 ha. Krajina je výrazně vyvýšena ve srovnání s okolím, z geomorfologického členění jde o Děhylovskou pahorkatinu, jež umožňuje výhled na východ do Ostravské pánve, na Moravskoslezské Beskydy, na západ na Opavsko, Jeseníky, na sever na Hlučínsko, Karvinsko až do Polska.

Obec se nachází ve vzdálenosti cca 20 km od centra Opavy a 16 km od centra Ostravy. Východně od Dobroslavic leží obec Děhylov a město Ostrava (městský obvod Ostrava – Plesná, který má vesnický ráz), jižně obec Velká Polom, západně obec Háj ve Slezsku a severně obec Kozmice a město Hlučín.

V současnosti má obec 19 ulic, 244 rodinných domů, 3 bytové domy a rozlohu 723 ha. Demografická data uvádí 757 obyvatel v roce 2014. (pro srovnání – v roce 1973 žilo v obci 578 občanů, v roce 1993 pak 676 lidí). V katastru obce poblíž řeky Opavy je chatová osada Rybárna, celkový počet rekreačních objektů či chat v katastru obce je 71.

Základní informace

První písemná zmínka o obci: roku 1377
Katastrální výměra: 7,23 km²
Průměrná nadmořská výška: 308 m n. m.
Kraj Moravskoslezský
 Obec s rozšířenou působností: Hlučín
Pošta: Ne (Děhylov, Ostrava – Plesná)
Zdravotnické zařízení: Ne
Policie: Ne (Hlučín)
Základní škola: Ano (od roku 1892)
Mateřská škola: Ano
Vodovod: Ano (od roku 1923)
Kanalizace: Ano
Plyn: Ano (od 1994)

Rozpočet obce (dle výsledku hospodaření za rok 2014)

  • příjmy 8,987 mil. Kč; výdaje 8,00 mil.
  • obec dlouhodobě hospodaří s vyrovnaným rozpočtem a s nulovým zadlužením

Občanská vybavenost obce

  • obchod se smíšeným zbožím, který je otevřen denně vyjma neděli (provozovatelem je firma Tempo Opava)
  • základní škola s tělocvičnou a výdejnou stravy; slouží pro žáky z obce Děhylov i Dobroslavice (první stupeň, tj. III., IV. (spojená třída) a V. třída); zřizovatelem je sousední obec Děhylov, kde se nachází další budova školy (I. a II. třída)
  • mateřská škola s kapacitou 28 dětí; zřizovatel obec Dobroslavice; pracoviště v Dobroslavicích provozuje obec v nájmu u soukromého vlastníka budovy; dalším odloučeným pracovištěm je mateřská škola v sousedním Děhylově (opět i zde je kapacita 28 dětí)
  • kulturní dům (klubovna, sál s příslušenstvím, v totéž objektu je i restaurace a 1 obecní byt)
  • kaple (mše cca 1x za měsíc; dále 2 kanceláře, v suterénu nevyužívaná moštárna a kotelna)
  • 4 restaurační zařízení v katastru (Zámecká restaurace, Kuželna, Kovárna, U Žáby) bez možnosti stravování
  • hřiště s travnatým povrchem upraveným pro potřeby fotbalu TJ Sokol, šatny TJ Sokol, víceúčelové hřiště s asfaltovým povrchem (pro volejbal, basketbal, mini kopanou, ledovou plochu), tenisový kurt v parku, kuželna s kuželkářskou dráhou

Podnikání v obci

  • v obci sídlí cca 17 firem, registrováno je na 149 živností občanů; toto podnikání včetně služeb v obci je realizováno v malých provozovnách, převážně garážích v rámci smíšené obytné zóny; část podnikatelů bydlících v obci má své provozovny v Ostravě
  • v obci není realizována žádná průmyslová výroba
  • v obci se nachází výrobní zóna v prostorách původního Jednotného zemědělského družstva, je však využívaná pouze částečně

Spolkový, sportovní a kulturní život v obci

  • v základní škole sídlí pobočka základní umělecké školy Háj ve Slezsku, obor hudební
  • TJ Sokol (jednotlivé sportovní kluby – kuželky, stolní tenis, fotbal, tenis, jóga, aerobik)
  • Sbor dobrovolných hasičů
  • Dobroženy, spolek
  • Dodivadlo, amatérský divadelní soubor, vč. hudebního uskupení Dokapela
  • Kroužek malých turistů
  • Dobro-vize, spolek

Jiné

  • nejbližší bankomat je v Háji ve Slezsku a Ostravě – Martinově a v Hlučíně
  • nejbližší pošta je v Děhylově, Ostravě – Plesné, Háji ve Slezsku a Ostravě – Martinově a v Hlučíně
  • spádové zdravotní středisko je v Hlučíně; nejbližší lékárna v Hlučíně, Háji ve Slezsku a Ostravě; záchranná zdravotní služba sídlí v Hlučíně a Ostravě-Porubě
  • služby policie zajišťuje Policie ČR
  • velká nákupní střediska otevřená i o víkendech jsou v Hlučíně a Ostravě – Porubě
  • přímo v obci se nachází tři restaurační zařízení
  • obec nemá vlastní hřbitov; dlouhodobě využívá hrobová místa hřbitova v sousední Ostravě – Plesné; smluvně má obec ošetřeno využívání hřbitova i v budoucnosti a finančně se podílí na nákladech i investicích

Blízkost měst Ostravy a Hlučína a dopravní spojení ovlivňují výchozí podmínky obce, tj. vytváří pracovní příležitosti, doplňují chybějící občanskou vybavenost, včetně nabídky specializovaných vzdělávacích kapacit, kulturního, sportovního i společenského vyžití. Na druhé straně místní občané realizují nákupy a využívají četné služby ve městech, proto jsou obchodní aktivity v obci nízké. Rovněž zapojení některých občanů do veřejného či společenského života v obci může klesat vlivem seberealizace v nedalekých městech.

V posledním období bylo v obci realizováno několik výraznějších projektů, které vedly ke zkvalitnění prostředí pro život občanů. Jedná se např. o výstavbu nového obecního úřadu na ulici Slezská, položení nového asfaltového povrchu na ulici Slezská (silnice III/4673), provedení asanace a revitalizace zámeckého parku. V roce 2014 došlo ke schválení Územního plánu obce Dobroslavice. Uskutečněna byla rovněž oprava památníků obětem I. a II. sv. války, památeční vázy v parku, sochy Panny Marie v parčíku u smírčích křížů, kříže u kaple apod.

Pro realizaci četných investičních záměrů, k jejichž provedení obec nedisponuje dostatkem vlastních finančních prostředků, je zcela nezbytné využití dotačních programů, a to ve větší míře, než tomu bylo doposud.

Definice strategických oblastí, situační analýza

Technická infrastruktura obce Dobroslavice

Kanalizace

  • všechny rodinné domy mají sdruženou kanalizaci, jež vyhovuje potřebě odvodu dešťových a splaškových vod; byla budována postupně s rozvojem obce; nejstarší je kanalizace ze zámku, na ulicích Osvobození a Slezská
  • kanalizační síť je v majetku firmy SmVaK, pouze kanalizace ulice U Lesa je v majetku obce
  • současná sdružená kanalizace ústí bez čistění do vodotečí potoků, a to na základě přechodné, časově omezené výjimky pro SmVaK, neboť stav nevyhovuje normám a předpisům (včetně EU)
  • obec nemá centrální čističku odpadních vod (ČOV); v minulosti byla zpracována pouze jedna studie řešení jedné čističky a tří přečerpávacích stanic; nikoli jiná variantní řešení problému
  • vlastní čističku má v obci objekt základní školy a obecní úřad, dále některé novostavby 

Vodovod

  • pitnou vodu má obec zajištěnou dostatečně, a to z centrálního vodovodu z přehrady Kružberk; přívod vede od Velké Polomi; dodavatelem je firma SmVaK, která je rovněž majitelem vodovodní sítě

Veřejné osvětlení

  • veřejné osvětlení je instalováno v celém rozsahu obce a pokrývá s dostatečnou svítivostí potřeby obce
  • stávající osvětlovací tělesa by však bylo vhodné postupně obnovit a to s ohledem na úspornější provoz modernějších svítidel, jež navíc neprodukují nadbytečný světelný smog
  • havarijní je stav osvětlení v zámeckém parku

Plyn

  • obec je plynofikována od roku 1993 – 1994; realizováno ve dvou etapách

Komunikace a chodníky 

  • obec zajišťuje běžnou celoroční údržbu; stav místních komunikací i chodníků v majetku obce je většinou dobrý
  • v řadě míst v obci chybí buď chodníky v celém úseku silnice (Přerovská – od ulice Družstevní po ulici Na Nové), nebo dílčí úseky (na ulici Slezská od ulice Polní na konec vesnice; od ulice Slezská v zatáčce směrem k dětskému hřišti pro děti z místní mateřské školy)
  • v řadě míst jsou poškozené povrchy obecních komunikací (Pod Kovárnou, Rybárna, Pod Školou, Na Svobodě; v místech, kde je kanalizace v havarijním stavu dochází k propadání – ulice Spartakiádní, U Lesa)
  • na některých místech v obci chybí zpevněný asfaltový povrch komunikací (Polomská a Polní)
  • v roce 2014 došlo k zásadní opravě komunikace Slezská i části chodníků v této lokalitě

Dopravní obslužnost

  • se sousední obcí Děhylov a dále do Ostravy – Martinova a na konečnou zastávku Dílny DPO odkud je návaznost na tram č. 4 do centra města či autobusy je pravidelné autobusové spojení linkou č. 69 (doba jízdy je cca 12 minut), jež zajišťuje firma Arriva; obec doplácí každoročně ztrátovost provozu částkou cca 300 tis. Kč
  • do blízkého Hlučína je možná veřejná autobusová doprava jen s přestupem v sousedním Děhylově na linku 75
  • četnost spojů: ve všední den je to 14 spojů směrem z obce a 15 spojů směrem do obce, v sobotu a v neděli 5 spojů každým směrem
  • nejbližší stanice železnice je Děhylov, Jilešovice či Háj ve Slezsku; katastrem obce sice prochází trať Ostrava – Opava, ale bez vlastní zastávky
  • se sousední obcí Ostrava – Plesná, Háj ve Slezsku a Jilešovice není zajištěno dopravní spojení formou veřejné dopravy 

Stavební fond

  • počet rodinných domů v obci: 244; počet bytových domů: 3 (2 v majetku obce); počet chat či rekreačních objektů v katastru (včetně chatové osady Rybárna): 71
  • je dosti různorodý, různého stáří a technického stavu; obec byla v roce 1945 téměř zničena postupující frontou v rámci Ostravsko-opavské operace ve II. světové válce
  • starší část zástavby jsou statky se stodolami nacházející se zejm. na ulici Slezská, Na Nové; většina byla po válce opět obnovena (stavební materiál poskytl i válkou poničený zámek)
  • poválečná etapa výstavby rodinných domů probíhala na nových stavebních parcelách, původně zámeckého parku (ul. Přerovská, Na Svobodě, 27. Dubna, Na Výsluní, aj.); šlo většinou o dvoupodlažní domy
  • na konci obce směrem k Háji ve Slezsku se nachází výrobní zóna; jde o budovy po původním Jednotném zemědělském družstvu (JZD)

Budovy v majetku obce

  • kaple – jde o nejstarší budovu v obci, která byla vystavěna jako obecní dům v roce 1896; 2 místnosti objektu sloužily jako sídlo obecního úřadu, jež však časem kapacitně nedostačovalo; nyní je objekt nevyužit; v suterénu je zčásti zchátralé vybavení pro v současné době nefungující moštárnu; krov a střecha jsou v havarijním stavu a vyžadují rekonstrukci, pro níž je připraven projekt a přiděleno také stavební povolení trvající do 9/2016; opravu vyžaduje rovněž fasáda objektu
  • bytový dům (část 1 a 2, v součtu 8 bytových jednotek) – v předchozích letech zde proběhlo zateplení fasády; výměna oken a vstupních dveří, rekonstrukce elektro, vody a oprava žumpy, rekonstrukci ještě vyžadují hospodářské budovy
  • hasičská zbrojnice – budova vyžaduje zateplení, výměnu oken a dveří z důvodu energetických úspor; vhodná je i oprava manipulační plochy před celým objektem; využíváno členy Jednotky dobrovolných hasičů a skupinou mladých hasičů
  • kuželna – opravena střecha; budova vyžaduje zateplení fasády a stropu z důvodu energetických úspor
  • kulturní dům – jde o občansky maximálně využívaný objekt (plesy, kulturní akce a jiné komunitní akce, výstavy, rodinné oslavy – zkoušky divadla, kurz šití, kurz vaření, jóga, aerobik, stolní tenis, Kroužek malých turistů) s interiérovým vybavením, které je z části zastaralé; je zde pódium a společenský sál s promítacím plátnem, kuchyňka, klubovna, sociální zařízení společné se sousední restaurací je po opravě; budova vyžaduje výměnu oken, opravu střechy, zateplení fasády z důvodu energetických úspor
  • základní škola – v minulých letech zde proběhla výměna oken, oprava střechy, fasády objektu; rekonstrukci vyžaduje hospodářská budova, kterou by bylo možné využít pro potřeby školy; zahrada je pro potřeby školy zcela nevyužita

Sociální oblast a vzdělávání

  • obec Dobroslavice je zřizovatelem místní mateřské školy, která provozuje smíšenou třídu a má kapacitu pro 28 dětí; pedagogický dozor zajišťují tři plně kvalifikovaní učitelé; zařízení sídlí na ulici Slezská v objektu, který nepatří obci, patří soukromému majiteli, jemuž je placen nájem; pro děti bylo v minulosti zřízeno hřiště, které není přístupno veřejnosti; mateřská škola má ještě odloučené pracoviště v sousední obci Děhylov
  • základní škola sídlí v objektu ve vlastnictví obce, kde je i tělocvična a výdejna stravy spolu se sídlem pobočky Základní umělecké školy Háj ve Slezsku; vyučuje se zde třetí až pátý ročník, který navštěvují jak děti z obce Dobroslavice, tak ze sousední obce Děhylov; zřizovatelem školy je obec Děhylov, kde je také další budova pro první a druhý ročník
  • od šestého ročníku dojíždějí děti autobusy do města Ostravy nebo Hlučína a volí návaznou školní docházku v druhu školy dle vlastního výběru
  • zdravotní péče v obci chybí; řada občanů má svého lékaře v místě zaměstnání; senioři a občané se zdravotním postižením, jejichž mobilita je omezena a často jsou při návštěvě lékaře odkázáni na asistenci rodinných příslušníků, dojíždějí do Hlučína či do Ostravy; kvůli omezené mobilitě je pro ně prakticky nemožné zvolit si lékaře podle kvality a přístupu k pacientům; zůstávají odkázáni na lékaře, který je nejdostupnější, případně na sousedskou výpomoc
  • plán sociálních služeb obce Dobroslavice je zpracován v samostatném dokumentu v rámci svazku obcí mikroregionu Hlučínsko

Životní prostředí

Ovzduší

  • kvalita ovzduší není v obci měřena, usuzovat lze jen z výsledků blízkých stanic v Ostravě a Bohumíně, jež často vykazují překračování emisních limitů
  • při východním nebo severním větru ovlivňuje průmyslová ostravská a katovická pánev kvalitu ovzduší v katastru obce nepříznivě
  • v zimním období lze v obci i bez měření hodnot pocítit smog, především z lokálních topenišť
  • obcí prochází silnice III. třídy (ulice Slezská) umožňující dopravu stavebních strojů, zemědělských traktorů a mechanizace, u nichž je přeprava po komunikaci II. třídy na silnicích v úseku Ostrava – Opava omezena
  • obec je 100 % plynofikována, obyvatelé však mnohdy využívají i kotle na tuhá paliva
  • problémem je sezónní pálení trávy či listí a spalování tuhých paliv v lokálních topeništích

Vodní poměry

  • území obce je prameništěm potoků Děhylovského, Plesenky včetně přítoku od hranice s Velkou Polomí a potoku vedoucímu na Rybárnu, všechny ústí do řeky Opavy, která spadá do základního hydrologického povodí řeky Odry a vlévá do Baltského moře; řeka Opava protéká katastrem obce v délce 2 km
  • v katastru obce se nachází Hlučínské jezero vzniklé po těžbě štěrkopísku a přecházející do katastru města Hlučína a obce Kozmice (rybáři, vodní sporty, vodní rekreace); dále bývalý Poštovní rybník – dnes ptačí rezervace; původně meandrující řeka Opava byla v důsledku těžby štěrkopísku napřímena a její hladina byla snížena; Poštovní rybník je po těchto úpravách naplněn jen z části, neboť náhon je bez vody
  • obec má zásobu spodní vody z obecních studen u hasičárny, u kaple, v areálu základní školy, na křižovatce ulic Pod Kovárnou a Pod Školou; u vodárny v parku a na konci ul. Osvobození; vzhledem k významu a ochraně těchto vodních zdrojů musí obec vystupovat jako vlastník a zejména tyto zdroje řádně zabezpečit

Zeleň

  • prstenec lesů okolo obce vyvažuje příznivý podíl zalesnění k půdnímu fondu; jde o složení javor, habr, buk, modřín, borovice, bříza, olše, akát; na ústupu jsou smrkové, jedlové a jilmové porosty; tyto lesy jsou převážně majetkem firmy Lesy české republiky LČR; obec je vlastníkem 65 ha lesů, malé výměry jsou soukromé; stav těchto lesních porostů není příznivý v důsledku úhynů smrkových porostů, nedostatku vláhy, exhalátů i škůdců; veřejností je porušován vjezd vozidel do lesa
  • obec dále vlastní 9,2 ha parku, který byl vysázen v anglickém stylu; jde o cenný krajinotvorný prvek, který se nachází v centru obce; před rokem 1945 byl jeho dominantou rozlehlý zámek, s nímž byl život obce do veliké míry spjat; park má staré a krásné stromy dubů, lip, javorů, buků i borovic vyžadujících pravidelnou údržbu ořezy i obnovu
  • v obci se také nacházejí malé parčíky s přerostlou zelení
  • obytná zóna je doplněna zelení zahrad; Územní plán obce Dobroslavice (ÚP) předpokládá zhuštění výstavby v intravilánu u větších parcel při ztrátě části této zeleně
  • Územní plán obce Dobroslavice (ÚP) dále určuje potřebu rozšíření zeleně zalesněním zemědělské půdy proti erozi, výsadbou melioračních dřevin v lesích, obnovou alejí kolem cest i vodotečí a také stanovuje podíl zeleně ve výrobní zóně

Fauna a flóra

  • v okolí vodní plochy (bývalé slepé rameno řeky Opavy) se vyskytuje například čejka chocholatá, která patří k nejrychleji ubývajícímu ptačímu druhu naší krajiny z důvodu ubývání jejich přirozených stanovišť; v katastru obce se vyskytuje strnad zahradní, který je zařazen do kategorie kriticky ohrožených druhů ČR
  • k významné vegetaci v zámeckém parku počítáme borovici vejmutovku (cca 30 metrů, obvod kmene 4 metry); platan javorolistý; roste zde chráněná rostlina lilie zlatohlavá, kaštanovník setý, aj.

Zemědělství a podnikání

  • v minulosti, zejména v etapě hospodaření Jednotného zemědělského družstva (JZD), docházelo ke scelování jednotlivých menších pozemků do lánů; vlivem svažitostí většiny pozemků a s opakovaným pěstováním pouze obilovin, řepky někdy i kukuřice dochází v současnosti k vodní i větrné erozi, utužení půdy a jednostrannému vyčerpání živin, které je nahrazováno umělým hnojením a herbicidy; soudobé ekonomické nastavení tržních cen a používání velké mechanizace vede k zvýšení produktivity práce, k vyššímu zornění půdy, k hrozbě snižování její úrodnosti a k potlačení ekologických potřeb krajiny
  • půda je v katastru obce velmi rozdílná, podle konfigurace terénu i lokalit; převážně je však podzolová, s nižší vrstvou ornice, jen průměrně úrodná, místy kamenitá, často propustná bez zadržení vláhy; nejúrodnější půdy v nivě řeky Opavy, vzniklé naplavením nánosy spraší, byly dříve využívané jako louky; těžbou štěrku, regulací řeky, a opakovaným pěstováním kukuřice po rozorání luk byly však degradovány
  • v katastru obce není rozšířen chov hospodářských zvířat a dostatečná produkce statkových hnojiv
  • na ohrožených půdních pozemcích je nezbytné řešit zadržení vody travnatými pásy, případně zatravněním svahů, pěstováním jetelovin a luskovin, střídáním plodin nebo obnovou polních cest s výsadbou alejí; v případě větrné eroze také zalesněním dle ÚP

Hospodaření s odpady

  • obec má zajištěno třídění odpadů na sklo, plasty, papír, železo a kovy, šatstvo, zeleň, dále pravidelný svoz komunálního odpadu a dvakrát ročně odvoz velkoobjemového a nebezpečného odpadu
  • obec nemá vlastní sběrný dvůr; veškerý odpad vzniklý v katastru obce je odvážen mimo obec
  • obec zlikvidovala veškeré černé skládky z minulých období a pravidelně řeší zamezení vzniku nových a příležitostných skládek jejich úklidem, zapojením dobrovolníků a upozorněními, závorami apod.
  • obec čelí soustavnému znečisťování přírody neznámými pachateli a vynakládá prostředky na zjednání nápravy opakovaným úklidem

Sport

  • obec celoročně pořádá pravidelné sportovní akce, které organizuje sportovní komise, mnohdy ve spolupráci s jednotlivými sportovními kluby zastřešenými TJ Sokol; jsou jimi například bruslení pro veřejnost, cyklistický výlet, tenisový turnaj; Vánoční běh o kapra; Vánoční koulení; Vánoční pingpongový turnaj
  • sportovní kluby, které náleží pod TJ Sokol, jsou: tenis, kuželky, fotbal (muži a žáci), jóga, stolní tenis
  • pod hlavičkou Sdružení dobrovolných hasičů je dvakrát ročně realizována soutěž Mladých hasičů v požárním sportu
  • tradice pořádání závodů v duatlonu či triatlonu se startem v zámeckém parku
  • v obci citelně chybí veřejné hřiště pro děti mladšího školního a zejména předškolního věku; pouze před restaurací Kuželna je několik herních prvků, mnohé nejsou provozovatelem zařízení pravidelně opravovány a udržovány, jejich technický stav je špatný
  • v obci u hřiště TJ Sokol s travnatým povrchem pro potřeby fotbalového klubu existuje i hřiště s asfaltobetonovým povrchem z roku 2000, jež vyžaduje rekonstrukci povrchu, nejlépe modernější pružný umělý povrch

Kultura

  • obec Dobroslavice přispívá k rozvoji kultury prostřednictvím činnosti pětičlenné kulturní komise zřizované obcí, jež čerpá na svou činnost částku z rozpočtu obce a skrz přímou i nepřímou podporu jiných subjektů i jednotlivců působících v dané oblasti, například formou dotací z rozpočtu obce
  • účinně se daří při pořádání konkrétních kulturních akcí zapojit a propojit také další složky obce – hasiče, fotbalisty či další sportovní kluby
  • zázemí pro konání kulturních akcí je v místním kulturním domě, který navazuje na obecní hostinec a plní v obci funkci centra kulturního i společenského; v budově je sál pro cca 150 hostů; přísálí, pódium, kuchyňka a skladové prostory
  • kulturní dům má zastaralé interiérové vybavení a je v současnosti velmi hojně využíván (probíhají zde kurzy, za něž realizátoři obci platí za pronájem obecních prostor – například vaření, šití, zkoušky divadelního spolku, schůzky Klubu malých turistů, turnaje oddílu stolního tenisu, jóga, aerobik, schází se zde Klub seniorů; dále pravidelné plesy, vánoční výstava a koncert, vystoupení dětí ke Dni matek aj., pronajímá se za úplatu i veřejnosti pro pohřební hostiny či soukromé oslavy, svá zasedání zde má rovněž obecní zastupitelstvo); stává se opakovaně, že vlivem objednané soukromé či jiné tradiční akce musí být pravidelná aktivita kroužku nebo zájmové skupiny bez náhrady zrušena či zkrácena
  • v obci chybí komorní klubový prostor pro aktivity komunitního typu; zcela nevyužito je patro obecního úřadu, které by mohlo být využito pro konání výstav, koncertů či klubová setkávání; podobně je to i s prostorem venkovním; některé akce probíhají před restaurací Kuželna, kde jsou lavičky a taneční parket, vše vyžaduje rekonstrukci, výhodou je zde možnost přívodu el. proudu

Přehled subjektů zabývajících se kulturou na území obce a akce jimi pořádané

  • Kulturní komise – tradiční akce, které patří do její kompetence, jsou: Vítání jara, Pálení čarodějnic (ve spolupráci s Klubem seniorů), Den matek (ve spolupráci se ZŠ), Den seniorů, Dobroslavické kosení, Vánoční výstava a Běh o vánočního kapra (ve spolupráci se sportovní komisí)
  • Dobroženy – volné sdružení místních žen, které tradičně pořádají Den dětí (ve spolupráci s klubem fotbalistů) a ples Dobrožen
  • Dodivadlo – ochotnický divadelní spolek; každým rokem uvede premiéru a reprízu nové hry; je iniciátorem akce Dodivadlo v parku, která využívá potenciál zámeckého parku pro kulturní účely; soubor hraje představení také mimo obec a účastní se divadelních přehlídek;
  • Dokapela – hudební skupina, jejíž členové se rekrutují z Dodivadla; v zámeckém parku pořádá hudební akci pro veřejnost, Dobroslavický mini hudební festival
  • Sdružení dobrovolných hasičů (SDH) – je pořadatelem tradičního Hasičského plesu a maškarního bálu pro děti
  • místní pobočka Základní umělecké školy Háj ve Slezsku (ZUŠ) – pořádá tradiční koncerty svých absolventů a účastní se jiných kulturně společenských akcí, například realizuje vánoční koncert v rámci Vánoční výstavy
  • Dobro-vize – v roce 2015 vzniklý spolek sdružující aktivní občany; spolupořádal akci Dodivadlo v parku; pod svou záštitu převzal projekt naučné procházky a Kroužek malých turistů
  • Ostatní – individuální aktivitou s dlouhou tradicí je živý Betlém, divadelní představení připravované rodinou Osmančíkovou a odehrávající se každoročně před Vánoci u místní kaple

Turismus

  • obec má atraktivní geografickou polohu; je snadno dostupná pro turisty i cyklisty, zejména během letní sezóny jimi bývá hojně navštěvována
  • obcí prochází turistické značení Klubu českých turistů (zelená a žlutá značka) a nově také místní značení ve směru na obec Plesná
  • obcí prochází cyklotrasy a na veřejném prostranství jsou umístěny dvě mapy cyklotras mikroregionu regionu Matice Slezské
  • v důsledku nasazení skupiny pěti místních dobrovolníků a s podporou obce vznikla v roce 2015 Naučná procházka z Dobroslavic do Děhylova, stezka s devíti zastaveními opatřenými informačními tabulemi
  • v obci chybí základní informační orientační systém formou směrových tabulí
  • zámecký park je výraznou atraktivitou zejména pro pěší turisty, postrádá však bohatší síť chodníků pro pěší a komplexní mobiliář

SWOT analýza

Vhodnou formou k definování problémových oblastí obce je SWOT analýza, která se v přehledné tabulkové formě zabývá silnými (Strengths) a slabými (Weaknesses) stránkami a rovněž příležitostmi (Opportunities) a ohroženími (Threats) a navazuje tak na zpracovaný profil obce a situační analýzu z předchozí kapitoly.

Silné stránky

  1. kvalitní bydlení venkovského typu s vysokým podílem zeleně a nabídkou výhod blízké Ostravy a Hlučína
  2. dlouhodobě vyrovnaný rozpočet, nulové zadlužení obce
  3. občanská vybavenost adekvátní velikosti obce (obchod, školy, aj.)
  4. realizovaná plynofikace obce
  5. absence průmyslové výroby a podnikání s dopady na životní prostředí
  6. nezatížení automobilovou dopravou; silnice III. třídy prochází jen ul. Slezskou
  7. udržovaný zámecký park v centru obce navazující na okolní lesy a louky
  8. dobrá dopravní dostupnost silničních tahů Ostrava – Hrabyně – Opava; Ostrava – Hlučín – Opava, vč. nájezdu na dálnici
  9. aktivní lidské zdroje ochotné realizovat akce pro občany ve vlast. volném čase
  10. rozmanitá nabídka kulturních a společenských akcí, z nichž část má dlouholetou tradici
  11. nabídka volnočasových aktivit pro děti (hudební obory při ZUŠ, hasiči, fotbalisté, turisté) i dospělé (sportovní kluby, šití, vaření, aj.)
  12. uskutečněné zmapování aktuálních potřeb a názorů občanů obce
  13. komplexní zabezpečení svozu odpadů mimo obec a dostatečná nabídka kontejnerů pro třídění odpadu
  14. nabídka pečovatelské služby poskytovaná Charitou Hlučín a využitelnost domovů pro seniory v Hlučíně, Háj ve Slezsku, Lhotě, Ostravě
  15. atraktivní území pro pobytovou rekreaci (chatová oblast v obci a přilehlé lokalitě Rybárna) s cyklostezkami i značenými turistickými trasami

Slabé stránky

  1. havarijní stav krovu a střechy kaple (nynější stavební povolení trvá do 9/2016)
  2. neexistence veřejně přístupného hřiště pro mladší děti; work-out sportoviště pro mládež či víceúčelové hřiště s umělým povrchem
  3. zastaralé veřejné osvětlení v obci; havarijní stav nejstarších částí v zámeckém parku (viz výstupy z revizních zpráv r. 2014)
  4. neexistence čističky odpadních vod (ČOV); vypouštění odpadních vod trativody do lesů (díky krátkodobé výjimce udělené pro SmVak); příprava na ČOV je jen ve formě studie, bez variantních řešení
  5. vysoké provozní náklady u budov v majetku obce
  6. chybějící chodníky (Přerovská, od ul. Družstevní po ul. Na Nové; ul. Slezská od ul. Polní na konec obce; v zatáčce k  hřišti MŠ; od ul. Slezská na Plesnou)
  7. stav komunikací (Pod Kovárnou, Rybárna; část ul. Osvobození; propadání ul. Spartakiádní, U Lesa v důsledku havarijní kanalizace; bez asfaltového povrchu je ul. Polomská, Polní)
  8. havarijní stav kanalizace (ul. U Lesa, Spartakiádní s prodloužením přes park a Přerovské přes les) ovlivňující stav komunikací a způsobující jejich propadání
  9. nepřipravenost obytných zón (viz návrhy v Územním plánu; stavební pozemky vlastní soukromé osoby; obec nevlastní žádné); růst je možný jen zahuštěním výstavby v intravilánu
  10. neexistující komplexní a systematická práce s veřejným prostorem (kruh, BUS zastávka, zámecký park, parčíky; sochy, artefakty)
  11. nevyužitý potenciál zámeckého parku, jenž je bez technického zázemí, jednotného mobiliáře a sítě upravených chodníků
  12. překračování imisního limitu PM10 v důsledku komínového znečistění ovzduší kotly na tuhá paliva z obydlí občanů
  13. závislost obce na službách blízkých měst Hlučín, Ostrava (pošta, lékárna, lékař)
  14. neexistence ubytovacích a stravovacích kapacit v obci a nevyužitý turistický potenciál jako zdroj příjmů pro obec
  15. souvislé zornění zemědělsky využívaných ploch v okolí obce; velké odlesněné plochy bez záchytných remízků

Další zjištění slabých stránek, jež lze řešit ihned a operativně:

  1. malá frekvence kontrol dodržování povolené maximální rychlosti v obci (zejm. ul. Slezská) hlídkami Policie ČR či dodržování zákazů stání vymezených dopravními značkami
  2. rušení nočního klidu (používání ohňostrojů, letní open-air akce na Hlučínském jezeře)
  3. nevyužívání vybavených prostor v budově patra nového obecního úřadu
  4. nedostatečná informovanost o spolkové činnosti v obci prostřednictvím vývěsek, o možnostech využití vybavení pro veřejnost (kuželky, tenisový kurt)
  5. neexistence veřejného přístupu k internetu pro občany obce; neexistence veřejné knihovny
  6. vzdálenost chatové osady Rybárna od samotné obce a z toho vyplývající negativa (nerespektování regulativů obce ze strany chatařů, vzájemná neinformovanost, neexistence delegované osoby ze strany chatařů; znečišťování přírody v okolí chat aj.)
  7. neexistence směrových orientačních tabulí v obci; zastaralé vývěsky, plakátovací plochy
  8. neexistence služby “moderní sanitka” pro imobilní občany; znesnadnění dopravy k lékaři (Hlučín) nutností přestupu
  9. zastaralé webové stránky obce bez webmastera
  10. neexistence regulace rychlosti dopravy ul. Slezská formou měřičů, jiných opatření
  11. neexistence dokumentů mapujících historii obce, zejm. zámku
  12. neexistence koncepce rozvoje obce, Strategického plánu obce; blokující přístup k dotačním titulům i koncepčnímu rozhodování o investicích v obci

Příležitosti

  1. chránit vesnický ráz Dobroslavic a podporovat sounáležitost občanů s obcí
  2. zajistit efektivní výběr a zpracování projektů pro krajské, národní, evropské dotační tituly v adekvátním časovém předstihu
  3. využít grantové programy pro zateplení a výměnu oken u všech budov v majetku obce z důvodu dosažení energetických úspor (exteriér i interiér kulturního domu; hasičárna, kulturní dům, kaple, aj.)
  4. řešit obnovu třešňových alejí kolem okresních cest (jednat s MS krajem, Správou silnic; navrhnout zařazení těchto alejí mezi významné krajinné prvky)
  5. využít know-how partnerské zahraniční obce podobného charakteru (blízkost velkého města, kvalitní životní prostředí) a know-how obcí z mikroregionu
  6. připravit řešení pro čistění odpadních vod v obci; zvážit alternativu podpory obce při budování jednotlivých čističek u rodinných domů i kombinace čistění centrálního se soukrom. čističkami; apelovat na občany, aby přistoupili k opravě vlastních žump a odpovědnému vypouštění vod do kanalizace
  7. zlepšit využití dešťové vody a její zadržení v krajině; řešit travnatými pásy, zatravněním svahů, obnovou polních cest s výsadbou alejí; přistoupit k zalesnění dle ÚP
  8. podporovat rozvoj kulturních i sportovních akcí s kvalitním programem pro maximální zapojení občanů a budování sousedských vztahů; s důrazem na děti a zejména mládež
  9. připravit regulační plán území k nové zástavbě (vč. přípravy pozemků Rynek 1, 2 k získání stavebních pozemků obce)
  10. využít potenciál zámeckého parku – mobiliář, naučná stezka, work-out hřiště; včetně současné ruiny mostu
  11. využít byty ve vlastnictví obce jako chráněné bydlení pro seniory či startovní byty pro mladé rodiny
  12. dohodnout s obcí Děhylov, případně s městem Hlučín společné využití sběrného dvoru na jejich území
  13. modernizace obecního rozhlasu

Další příležitosti, jež lze řešit ihned a operativně:

  1. využít nabídky přípravné studie pro konkrétní projekty studenty VŠ z katedry architektury (zamýšlená rozhledna, veřejný prostor v centru obce)
  2. využít prostory v patře nového obecního úřadu pro rozvoj komunitní činnosti v obci; stávající klubovna v kulturním domě je maximálně vytížená
  3. podporovat zapojení obyvatel do ochrany přírody a péče o krajinu; do monitorování znečistění, úklidu a likvidace skládek; zajistit osvětu k udržování soukromých studní a k péči o kvalitu spodních vod
  4. využít pozemek zahrady při základní škole výhradně pro potřeby žáků a školy (např. work-out hřiště, výsadba školní zahrady; výukové prvky aj.)
  5. zvýšit podíl tříděného odpadu s cílem získat pro obec další finanční prostředky za třídění; vykomunikovat plnění povinností v oblasti odpadového hospodářství s místními podnikateli v souladu se záměry ÚP
  6. ošetřit zákaz pálení trávy, listí vyhláškou; zajistit osvětu o kvalitě ovzduší v souvislosti s  ekologickým topením, možností využití dotací na výměnu kotlů u RD
  7. připravit koncept využití objektu kaple po připravované rekonstrukci (vč. prostor moštárny)

Hrozby

  1. nevyužívání vícezdrojového financování či nezískání prostředků z dotací pro investice v obci
  2. odkládání řešení problému čistění odpadních vod v obci
  3. zhoršení kvality spodních vod v obci a okolí, nezabezpečení a neudržování obecních studní
  4. nezájem občanů podílet se na zlepšování ovzduší v oblastech, jež mohou sami ovlivnit – výměny kotlů, spalování odpadků z domácnosti, pálení trávy, skládky
  5. snížení dopravní obslužnosti obce veřejnou dopravou
  6. nárůst sociálně patologických jevů v důsledku zvyšující se nezaměstnanosti a zadluženosti obyvatel v MS kraji, příp. nárůst kriminality v obci
  7. narušení rovnováhy krajiny nestabilitou lesních porostů, snižováním úrodnosti půdy, erozí, hnojením bez statkových hnojiv, likvidací liniové výsadby kolem cest, zanedbáním průběžné údržby parku
  8. snižování stávající občanské vybavenosti v obci uzavření  obchodu s potravinami, školy aj.; stagnace služeb pro seniory, chátrání sportovních zařízení
  9. nepromítnutí stárnutí populace do rozvoje sociálních služeb pro seniory v obci
  10. nekontrolovaný rozvoj podnikání ve výrobní zóně bez respektování podmínek územního plánu s negativními dopady na životního prostředí; nenaplnění parametrů ÚP v  % ozelenění areálu a vytvoření soustředěného pásu vzrostlé zeleně vedle obytné zóny

Vytyčení strategických cílů

V  kapitole jsou uvedeny prioritní oblasti dalšího rozvoje obce Dobroslavice, které dělíme do skupin dle důležitosti pro celé střednědobé období (2015-2025). Předpokladem je návazné rozpracování dílčích projektů včetně finančního rámce s cílem zajistit spolufinancování z dotačních programů.

Strategické cíle s nejvyšší prioritou

  • rekonstrukce kaple
  • výstavba veřejně přístupného hřiště pro mladší děti
  • inovace veřejného osvětlení v obci; etapizace s prioritou úseku v parku
  • výstavba chybějících chodníků
  • oprava komunikací
  • energetické úspory u všech budov v majetku obce
  • rekonstrukce kulturního domu (zateplení, okna, interiér)
  • projekt čistění odpadních vod v obci

 Strategické cíle se střední prioritou

  • rekonstrukce vybraných úseků kanalizace
  • výsadba větrolamů, alejí, remízků
  • mobiliář v zámeckém parku a realizace naučná stezky o historii obce
  • vybrat projekty pro zadání studentských diplomových prací (veřejná prostranství, úseky veřejné zeleně v obci, domov pro seniory, rozhledna, aj.)
  • průběžná revitalizace parku (odstranění porostů napadených jmelím a těžba zeleně ohrožující bezpečnost s náhradní výsadbou)
  • modernizace obecního rozhlasu

Strategické cíle s nízkou prioritou

  • inovace veřejného osvětlení v celé obci (náhrada za LED)
  • partnerství se zahraniční obcí podobné velikosti a typu
  • oprava ruiny zámeckého mostu (příp. náhrada replikou)
  • regulace max. povolené rychlosti na ulici Slezská instalací měřičů

Časový harmonogram vybraných investičních strategických cílů

Obec Dobroslavice se s počtem obyvatel 757 řadí k menším obcím, což je třeba zohlednit při úvahách o dotačních možnostech obce. Prioritou je zachovat dosavadní bezdlužnost obce a zvažované investiční záměry pružně koordinovat s dotačními tituly, které jsou aktuálně k dispozici. Lze předpokládat, že jednotlivé cíle bude možné realizovat z rozpočtové rezervy v kombinaci s dotací, jejichž obvyklá výše se zpravidla pohybuje v rozmezí maximálně 30% až 50% z částky konkrétní investice. Pro ilustraci jsou podtrženy ty tematické oblasti, na něž se v současnosti vypsané dotační tituly vztahují.

Časový harmonogram vybraných investičních strategických cílů sumarizuje a selektuje cíle výše rozdělené dle priorit a dělí je dále do kategorií z hlediska dosažitelnosti v čase. Následně budou určenými odpovědnými osobami, či pracovními skupinami jednotlivé cíle blíže rozpracovány.

  Krátkodobé cíle

(2015 – 2017 let)

Střednědobé cíle

(2015 – 2020)

Dlouhodobé cíle

(2015 – 2025)

cíle s nejvyšší prioritou

 

 

oprava kaple *

veřejné hřiště pro mladší děti *

inovace veřejného osvětlení, úsek v parku

opravy komunikací

rekonstrukce exteriéru  kulturního domu *

chodníky v obci

projekt čistění odpadních vod v obci

energetické úspory u všech budov v majetku obce *

cíle

se střední prioritou

revitalizace parku rekonstrukce vybraných úseků kanalizace

modernizace obecního rozhlasu *

výsadba a údržba alejí, větrolamů *

mobiliář, naučná stezka v zámeckém parku

cíle

s nízkou prioritou

regulace max. povolené rychlosti v obci inovace veřejného osvětlení v obci oprava ruiny zámeckého mostu

(* předpoklad získání dotace)

Závěr

Hlavním úkolem bylo navržení a sestavení hlavních priorit rozvoje obce, vytvoření portfolia rozvojových doporučení, nikoli vytvoření reprezentativního „Strategického plánu rozvoje obce“. Tato doporučení poslouží vedení obce jako podklad při rozhodování o určení prioritních projektů obce. Strategický plán obce je rovněž dokumentem, který bude průběžně aktualizován a jehož realizace bude průběžně monitorována.

Podkladů pro získání informací bylo dostatek vzhledem k velikosti a potřebám obce. Materiálem pro zpracování byly podklady jednotlivých vícečlenných komisí fungujících v obci (stavební, životního prostředí, sportovní, sociální, kulturní), zohledněny byly také výsledky dotazníkového šetření realizovaného v obci v září 2015, jehož se zúčastnilo 106 občanů. Výstupy z dotazníkového šetření jsou přílohou této práce.

za grantovou pracovní skupinu
sestavila Mgr. Irena Šťastná

dne 10/12/2015