V posledním čísle Občasníku se omylem nepodařilo vložit celý článek za komisi životního prostředí. Za tiskovou chybu se omlouváme a připojujeme čánek v plném znění.

… aby nám to neklouzalo …

Tak už se nám rok přehoupl do opravdu zimního času, mráz pomalu leze pod nohavice a na oknech se vytváří mrazivé obrazce. Ačkoliv je zima zatím poměrně suchá a žádné kluziště na cestách se moc neodehrálo, chtěla bych dnes za komisi životního prostředí zmínit, jak ekologicky se dá na zasněžených či zledovatělých chodnících a cestách s kluzkým povrchem bojovat.

Zcela běžně se používají řešení, resp. posypové materiály, které nejsou ani zdaleka optimální. Pro chemické rozmrazování komunikací se používají v zásadě dva druhy posypových solí. Při teplotách kolem -7 až -9 °C je to klasická kamenná sůl neboli chlorid sodný (NaCl). Při nižších teplotách má ale omezenou funkčnost. Chlorid vápenatý (CaCl2) je univerzálnější, použitelný až do -29 °C. Solení chloridem vápenatým znamená také úsporu posypového materiálu a jde i o méně škodlivou variantu. Cena je však přibližně třikrát vyšší. Hodnoty pH posypové soli se pohybují kolem 7 až 9, směs na bázi NaCl obsahuje kolem 97–98 % této látky, malou část tvoří chlorid hořečnatý (MgCl2).

… proč takto ne…

Solení chodníků a silnic asi nejvíce škodí stromům. Výzkumy prokázaly, že nejčastější příčinou chřadnutí lesa byl právě vliv nadměrného solení vozovek v zimních měsících a zatékání „solné břečky“ do porostů. Příznaků je několik – postupné zasychání listů od okrajů k řapíku, jejich odumírání a opadávání, časté rašení nových listů, jejich opětovné odumření a předčasný opad, zasychání postižených větví nebo celé koruny. Na kvalitu stromů samozřejmě působí komplex více negativních vlivů (přehřívání, emise, sucho, městské prostředí), ale sůl zůstává hlavní příčinou tohoto typu poškození stromů. Dokládají to rozbory obsahu soli v půdě a listech stromů, které klesají se vzdáleností stromu od komunikace. V okolí silnic škodí sůl zejména jehličnatým stromům navíc tím, že se od sněžných fréz dostává s odhazovaným sněhem přímo na větvičky. Ve městech přežívají přesolování stromů nejvíce invazivní akáty, které jsou, co se týká soli, nejodolnějšími druhy. Do půdy přímo pod korunou stromu se může dostat 1až 5 kg soli na 1 m2. Způsoby, jak odstranit sůl z půdy, jsou velmi omezené. Jakmile chlorid vstoupí do stromu, musí projít jeho „tělem“ až do listů, kde je ukládán a kde posléze ničí listovou plochu. Teprve po opadu listů může být listí s chloridy shrabáno a odstraněno.

Sůl ale škodí i ve vodě. Slaná voda se po roztátí vsákne do půdy nebo odteče do řeky, prosakuje až do podzemních vod. Poškození bývá dobře vidět na čističkách odpadních vod, když větší déšť odplaví zbytky soli do kanalizace a následně do čističky. Velké množství soli v ní může nabourat celý biologický stupeň čištění.

Vadí také zvířatům, nejvíce to můžete pozorovat na tlapkách psů. Při dlouhodobějším působení poškozuje i naši obuv a na oblečení zanechává nepříjemné mapy.

… jak jinak …

Účinnost solení lze zvýšit relativně novou technologií – skrápěnou solí. V posypovém voze se vytváří vodná směs soli, která snižuje jak spotřebu soli, tak čas nutný na odstranění ledu. Nejnovější možností je aplikace enzymových přípravků na rozpouštění ledu, které však nejsou používány kvůli vysoké pořizovací ceně.

Ačkoliv nabídka méně škodlivých alternativ není příliš široká, šetrnější náhrady existují. V oblasti chemického rozmrazování to jsou především dva preparáty. Prvním je močovina (CO(NH2)2) v Česku prodávaná pod obchodním názvem Aqua gelo. Má podobný rozmrazovací účinek jako chlorid sodný, jenže bez negativních vedlejších účinků na životní prostředí. Bohužel ale většinou vyvolá nechtěný růst vegetace na okolních pozemcích. Druhým preparátem je CMA (Calcium Magnesium Acetate), environmentálně příznivější varianta z USA. Za šetrnost k přírodě ovšem platí několikanásobně nižší efektivitou. Oba produkty jsou navíc v porovnání se solí výrazně dražší. Jejich použití je tedy vhodné pouze ve specifických případech.

Mezi tzv.inertními (zdrsňovacími) materiály je nabídka mnohem širší. Tradičně lze sypat pískem nebo štěrkem. Nevýhodou je ale zanášení kanalizací a na jaře zvýšená prašnost. Jejich zpětný sběr je nákladný a ne zcela účinný, což vede k další těžbě. Za nižších teplot lze použít i popel nebo piliny. Struska a škvára pro posyp vhodné nejsou.

Existují také materiály vytvořené přímo k posypu komunikací. Jde např. o posypy na bázi drceného keramického kameniva (jíl bez soli a dalších chemických přísad), které zdrsňují zledovatělé plochy. Jsou účinné i při -15° C. Jeden z nich, dokonce s certifikátem ekologicky šetrný výrobek, se prodává pod názvem Ekogrit. Je také poměrně lehký, což usnadňuje ruční posyp, ale především zajišťuje, že zůstane na povrchu, i když sníh částečně roztaje a znovu zamrzne. Na jaře jej lze zamést a buď jím zkypřit půdu, či schovat na příští rok.

… jak u nás …

Obec Dobroslavice letos jako posypový materiál zakoupila chlorid hořečnatý ((MgCl2), který lze z komerčně nabízených produktů vnímat jako nejvíce ekologický. Chlorid hořečnatý je velmi rychlý a efektivní (rozpouští sníh i led), uvolňuje se z něj mnohem méně chloridů, není toxický a mimo jiné nezanechává stopy na obuvi, nepřispívá ke korozi vozidel a hlavně nedráždí tlapky našich čtyřnohých mazlíčků. Jeho účinnost je možno pozorovat i při teplotě -34 ° C. Navíc 1 kilogram Chloridu hořečnatého zastoupí asi deset kilogramů běžné posypové soli.

Zajímavé odkazy a zdroje:

… díky závěrem…

Velké díky patří všem poctivým sběračům odpadu, ať už v rámci tradičních úklidů na katastru obce (jaro, podzim) nebo těm, kteří se k zemi pro cizí odpad shýbají pravidelně.

Jaro 2018	Podzim 2018

Přeji Vám křásný nový rok.
Ing. arch. Zuzana Sýkorová